Ou jes

12. března 2008 v 17:33 | Džejár |  Z běžných dní kávového maniaka
Moje závislost na kávě se stala sofistikovanější. Zabírá mi víc času, vyrábí víc špinavého nádobí, ale v kuchyni to pak úžasně voní a na balkóně za jarního rána ještě lépe chutná.
Sbohem buď, rozpustná kávo! (Samozřejmě že né doslova! Sáhnete někdo na jedinou z těch 5 káv, co se mi kupí v špajzu, a stáhnu vás z kůže ořezávátkem!)
Dobrý den, kávo se skořicí. Nešla by ses uvařit sama? Kofí brejk fájf minit přesáhl limit.
Stále mám panickou hrůzu z lógru hromadícího se na dně hrnce. Počkat, až slehne a přelívat! Koupím si filtrační papíry. Otázkou tedy zůstává, jak dlouho vydržím koukat na kávu kapající rychlostí šneka na LSD.
Do jaké míry je ale ten nepřekonatelný odpor logický, když s oblibou chroupu kávová zrnka v čokoládě? Ó, to mi sakra řekněte. Ale představa toho rozbředlého zrnitého bláta v mojí puse je.......*utíkala zvracet*.
_
_
Dnes jsem zmokla.
Venku to vonělo jako deštivé odpoledne u babičky. Mezi kupkami sena, lesy, krávami, zmoklými slepicemi, blátem a celým tím neopakovatelným vesnickým klidem.
Co bude, jestli se ten dům jednou bude muset prodat?
Teprve pak skončí dětství. Až už nebudeme jezdit na prázdniny k babičce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama